Spotřeba CNG a LNG v dopravě stagnuje. Bez obnovy vozového parku se trh neposune.

Na tento vývoj upozorňují Svaz energetiky ČR (SEČR) a Český plynárenský svaz (ČPS). Podle nich současná spotřeba neodpovídá tempu, které bude potřeba pro plnění dekarbonizačních a klimatických cílů v dopravě. Česká republika přitom podle energetiků netrpí nedostatkem infrastruktury, ale především pomalou obnovou autobusů a nákladních vozidel, která by mohla využívat bioCNG a bioLNG.

Z předběžných údajů vyplývá, že v Česku je dnes v provozu přibližně 1920 autobusů na CNG nebo bioCNG, zatímco cílový stav pro rok 2030 počítá asi s 2530 vozidly. Ještě výraznější rozdíl je u LNG tahačů. Těch aktuálně jezdí méně než 200, přestože Národní akční plán počítá do roku 2030 s růstem přibližně na 4000 vozidel. Právě tady se ukazuje, že bez aktivní podpory pořízení nových nízkoemisních vozidel zůstane poptávka po plynných palivech omezená.

Vedle samotné spotřeby je stále důležitější i otázka dostupnosti obnovitelných plynů. Biometan má v české energetice výrazný potenciál, jeho širšímu využití ale zatím brání několik překážek. Mezi nejvýznamnější patří současné nastavení podpory bioplynových stanic, komplikovanější připojování některých biometanových projektů k plynárenské infrastruktuře, vysoké investiční náklady i omezená dostupnost vhodních vstupních surovin. Přesto už v Česku vznikají první projekty, které počítají s přechodem z výroby bioplynu na biometan a jeho využitím v dopravě i energetice.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc plánuje v příštích třech letech podpořit výrobu až 350 milionů metrů krychlových biometanu. Na straně nabídky tak může jít o zásadní impuls. Aby se ale tento potenciál skutečně promítl do snižování emisí v dopravě, bude potřeba současně posilovat i odběr. Podle expertních výpočtů by Česká republika měla v roce 2030 dosáhnout spotřeby přibližně 110 až 130 tisíc tun bioLNG a zhruba 130 milionů metrů krychlových bioCNG.

„Český trh dnes ukazuje, že samotná infrastruktura nestačí. Aby se biometan a další plynná paliva v dopravě skutečně prosadily, musí vedle rozvoje výroby přijít i systematická obnova vozového parku. Právě v tom vidíme prostor, kde se může trh znovu nadechnout a začít naplno využívat potenciál bioCNG i bioLNG,“ říká Václav Holovčák, předseda představenstva Bonett Group.

Právě těžká nákladní doprava a veřejná doprava mohou být v dalších letech segmenty, kde se přínos plynných paliv projeví nejrychleji. V případě autobusů už existují zkušenosti, infrastruktura i provozní know-how. U těžké nákladní dopravy zase může kombinace LNG a bioLNG přinést rychlý a měřitelný pokles emisí tam, kde jiné alternativy zatím narážejí na technická nebo ekonomická omezení.

Vývoj za první měsíce roku 2025 tak potvrzuje, že budoucnost plynných paliv v dopravě nebude stát jen na výrobních kapacitách nebo infrastruktuře, ale především na reálné podpoře vozidel, která je dokážou využít. Bez ní zůstane část dekarbonizačního potenciálu českého biometanu i nadále nevyužitá.