Papírový trest: proč od ledna platíte za CNG víc, i když se nic nezměnilo

Dnes, 16:06

Váš motor spaluje stejné palivo jako loni a vypouští stejné množství CO2. Na papíře ale od 1. ledna 2026 znečišťuje tolik co benzinový. Změna jedné metodiky ve výpočtu emisní zátěže paliv smazala desetiletí budovanou výhodu zemního plynu — a účet za to platí řidiči. U LPG už to trh spočítal: plus 2,40 Kč za litr. U CNG o tom zatím nikdo nemluví. Podívali jsme se, proč.

Od 1. ledna 2026 platí v Česku nová pravidla pro to, jak se počítá emisní zátěž motorových paliv. Změna přišla s novelou zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (provedenou zákonem č. 42/2025 Sb.), která do českého práva promítá evropskou směrnici RED III o obnovitelných zdrojích energie.

Podstata je technická, ale důsledek jednoduchý. Do konce roku 2025 se emisní zátěž paliv počítala podle metodiky FQD (směrnice o jakosti paliv), která pracovala s reálnou emisní stopou jednotlivých paliv. Plynná paliva — LPG, CNG i LNG — v ní vycházela zhruba o 20 až 25 % lépe než benzin a nafta, protože při spalování metanu nebo propan-butanu skutečně vzniká méně CO₂ na jednotku energie.

Od letošního ledna se používá vzorec z RED III. Ten pracuje s jedinou referenční hodnotou pro veškerou fosilní energii v dopravě — 94 gCO₂eq/MJ. Bez rozlišení. Benzin, nafta, LPG, CNG i LNG jsou nově z pohledu zákona stejně špinavé.

Fyzika se nezměnila. Změnila se tabulka.

Jak to funguje ekonomicky

Aby bylo jasné, proč to zdražuje palivo na stojanu, je potřeba vysvětlit mechanismus, který většina řidičů nikdy neviděla.

Dodavatelé pohonných hmot mají ze zákona povinnost snižovat emisní intenzitu paliv, která uvádějí na trh (§ 20 a násl. zákona o ochraně ovzduší). Kdo prodává palivo s nižší emisní stopou, než je referenční hodnota, generuje emisní úsporu. Tu si může buď započítat do plnění vlastní povinnosti, nebo ji prodat někomu, kdo povinnost neplní — typicky prodejci nafty a benzinu.

Do konce roku 2025 tedy provozovatel CNG stanice prodával nejen plyn, ale i emisní úsporu, kterou tím vytvářel. Výnos z ní se promítal do ceny na stojanu — jinými slovy, část ceny CNG dotoval trh s emisními úsporami.

Od ledna 2026 je tenhle příjem pryč. A nejen to: protože se plynná paliva nově počítají jako fosilní se stejnou zátěží jako benzin, jejich dodavatelé sami spadají do povinnosti snižovat emise a musí ji plnit jinak — nákupem biosložky, biometanu nebo emisních úspor od někoho jiného. Z položky na straně výnosů se stala položka na straně nákladů.

Obě strany rovnice se otočily. Rozdíl zaplatí zákazník.

Precedent: LPG už to spočítalo

U autoplynu se dopad projevil okamžitě a nikdo se ho nesnažil zakrývat. V posledním týdnu roku 2025 stál litr LPG v průměru 16,44 Kč. Ve čtvrtém týdnu roku 2026 už 18,85 Kč. Skok o 2,41 Kč na litr, tedy zhruba 15 % — a to při stabilním velkoobchodním trhu s propan-butanem.

Česká asociace LPG (ČALPG) se ozvala veřejně a téma se dostalo do hlavních médií. Argument asociace je přímočarý: jde o regulatorní zdražení paliva, které je reálně čistší než nafta, provedené ve jménu ochrany ovzduší.

U zemního plynu se zatím podobná debata nevede. Přitom se ho změna týká úplně stejně — směrnice i novela zmiňují LPG a zemní plyn jedním dechem.

Kolik to dělá u CNG?

Přesné číslo dnes neexistuje. Provozovatelé stanic ani Český plynárenský svaz zatím dopad veřejně nevyčíslili a cenu CNG navíc souběžně tlačí nahoru velkoobchodní trh s plynem — po výpadku katarských dodávek se TTF vyšplhal ze 42–44 EUR/MWh v červnu na 56–58 EUR/MWh v srpnu. Oba efekty se v cenovce na stojanu překrývají a bez dat od dodavatelů je nelze oddělit.

Můžeme ale udělat energetický přepočet z LPG, kde efekt izolovaný je.

Propočet CNG+

Zdražení LPG: 2,41 Kč/l. Energetický obsah LPG: cca 24,8 MJ/l (46 MJ/kg × hustota 0,54 kg/l).

→ 0,097 Kč na megajoule

Energetický obsah CNG: cca 47,2 MJ/kg (13,1 kWh/kg).

→ 0,097 × 47,2 ≈ 4,60 Kč/kg

Řádově tedy jde o 4 až 5 Kč na kilogram CNG. Při dnešní průměrné ceně kolem 32 Kč/kg to odpovídá zhruba 14 až 15 % — v souladu s tím, co vidíme u autoplynu. Reálný dopad může být o něco vyšší, protože metan měl proti benzinu ještě větší emisní náskok než propan-butan, a naopak nižší tam, kde dodavatel část plynu kryje certifikovaným biometanem.

Zdůrazňujeme: je to model, ne měření. Redakce CNG+ se s dotazem obrátila na provozovatele sítí i na plynárenské asociace a odpovědi zveřejníme v navazujícím článku. Otázky, které je potřeba zodpovědět, jsou tři: kolik činila hodnota emisních úspor v ceně CNG v roce 2025, kolik stojí splnění povinnosti v roce 2026 a jak velká část z toho už je v dnešních cenách promítnutá.

Paradox: ekologická regulace trestá čistší palivo

Tady je jádro problému. RED III má snižovat emise z dopravy. Konkrétně po Česku chce buď snížení emisní intenzity paliv o 13,8 %, nebo 29% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2030.

Nástroj, který k tomu byl zvolen, ale přestal rozlišovat mezi fosilními palivy podle jejich skutečné uhlíkové stopy. Logika evropského zákonodárce je vcelku srozumitelná: cílem je vytlačit všechna fosilní paliva a nahradit je obnovitelnými, ne jemně odstupňovat mezi lepším a horším fosilem. Postupné snižování emisí přechodem z nafty na plyn se z pohledu RED III nepočítá jako pokrok, protože nikam nevede — v roce 2050 musí být emise nulové tak jako tak.

Praktický efekt v roce 2026 je ale opačný, než regulace zamýšlí. CNG vozidlo, které dnes reálně vypouští o čtvrtinu méně CO₂ než benzinové a řádově méně pevných částic a NO_x než naftové, se stává dražším. Ekonomická motivace k jeho pořízení klesá. A protože CNG osobní vozy už dnes na českém trhu prakticky nikdo nenabízí, znamená to hlavně jedno: současní majitelé plynových aut mají o důvod víc přejít zpět na benzin.

Připomeňme kontext — spotřeba plynných paliv v dopravě v ČR loni klesla meziročně o 4 % na 96,59 mil. m³. Energetický svaz ČR i Český plynárenský svaz varují, že bez podpory obnovy vozového parku se trend neotočí. Nová metodika jde přesně opačným směrem.

Kdo z toho profituje: biometan

Změna má ale i druhou stranu, a ta je pro budoucnost oboru možná důležitější než letošní cenovka.

Emisní úsporu totiž nadále vykázat lze — jen ne za fosilní zemní plyn, nýbrž za biometan. BioCNG a bioLNG dosahují oproti referenční hodnotě 94 gCO₂eq/MJ úspory v řádu 80 až 95 %. Právě ony se stávají tím, čím dřív bylo fosilní CNG: zdrojem emisních úspor, které mají na trhu hodnotu.

Nová metodika tak fakticky funguje jako tlak, který přesouvá ekonomickou výhodu z fosilního plynu na obnovitelný. A ten tlak přichází ve chvíli, kdy má české biometanové odvětví poprvé v historii k dispozici skutečné peníze:

Povinná kvóta. Dodavatelé plynných pohonných hmot musí od roku 2026 zajistit minimálně 1,25 % podílu biometanu a dalších obnovitelných paliv, do roku 2030 pak 5,5 %. To je garantovaná poptávka.
Provozní podpora. MPO vyhlásilo 12. května 2026 první aukci na provozní podporu biometanu, nabídky se přijímaly do 31. července. Výsledky se očekávají na podzim.
Cíl. Akční plán schválený vládou v červenci 2025 počítá se 100 biometanovými stanicemi a produkcí 491 mil. Nm³ ročně do roku 2029. Dnes jich v ČR funguje 13 — při 540 bioplynových stanicích, které lze na výrobu biometanu přestavět.

Pro řidiče je na tom nejlepší, že přechod nevyžaduje žádnou investici. BioCNG je chemicky totéž co CNG, teče ze stejného stojanu do stejné nádrže. V Praze ho Bonett prodává na všech svých stanicích, GasNet spustil prodej bioLNG pro kamiony jako první v Česku.

Co dál

Je změna napravitelná? Na národní úrovni jen omezeně — jednotná referenční hodnota vychází přímo z RED III a členský stát si ji nemůže svévolně upravit. Prostor je spíš v tom, jak Česko nastaví navazující pravidla: jak rychle uzná certifikaci biometanu, jak zjednoduší jeho přimíchávání a jak nastaví aukční podporu, aby se bioCNG dostalo na stojany dřív než později.

Reálnější cesta vede přes Brusel. V první polovině roku 2026 formulují Evropský parlament a Rada svoje pozice k revizi CO₂ norem pro automobily, kde se řeší uznání CO₂-neutrálních paliv — a to, zda se do této kategorie dostane biometan, rozhodne o osudu celé kategorie plynových vozidel po roce 2035. Souvisejícím tématem je revize příloh V a VI směrnice RED, ke které už zveřejnil pozici i evropský plynárenský svaz Eurogas.

Pro majitele CNG vozidla z toho zatím plyne jediné praktické doporučení: rozptyl cen mezi stanicemi je dnes extrémní — od zhruba 22 Kč/kg na některých pražských stanicích při platbě hotově až po 43,90 Kč/kg v Adamově. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší stanicí je několikanásobně větší než celý dopad nové metodiky. Sledovat ceny se letos vyplatí víc než kdy dřív.