Foto_9-Technologie_CNG_stanice_firmy_Bonett

Perspektivy a návratnost čerpacích a dobíjecích stanic

úterý, 9. června 2015, 12:33

Hustota čerpacích stanic v ČR je jednou z nejvyšších v Evropě. K nim v poslední době přibývají i plnicí stanice na LPG, CNG, dobíjecí stanice pro elektromobily a v chytají se také stanice LNG. Jak jejich výstavbu financovat? Jaká je návratnost investic a jaké perspektivy? Základními formami financování výstavby čerpacích nebo dobíjecích stanic jsou leasing či úvěr. Dále vlastní investice, pokud se jedná o bohaté olejářské firmy. Méně movité firmy si mohou pořídit čerpací a dobíjecí stanice na splátky, anebo je získat do dlouhodobého pronájmu bez nutnosti oficiálního bankovního úvěru.

Jednou z firem, která nabízí výstavbu čerpacích a plnicích stanic na klíč, včetně financování, je Bonett. "S touto činností máme více než 10 let zkušeností, 60 % dodávaných privátních stanic prodáváme pomocí financování některým z našich produktů. Využíváme při tom jak našeho postavení a stability, tak dlouhodobých kontaktů s velkými bankovními a financujícími ústavy. Získat leasing nebo úvěr na výstavbu nové CNG stanice není lehké. Banky a leasingové společnosti berou tuto technologii jako poměrně nelikvidní, a mohou mít problém s jejím financováním. Naše skupina vzhledem k dlouhodobé existenci a dobré bonitě může pomoci s financováním. Pro zákazníky standardně zajišťujeme leasingy a úvěry na LPG a CNG stanice. Standardní úvěry pro LPG jsou s dobou splatnosti mezi 36-60 měsíci s měsíčními splátkami od 5000 Kč. CNG stanice jsou investičně náročnější, délka splácení úvěrů se zpravidla pohybuje mezi 5-7 lety," uvedl Václav Holovčák ze společnosti Bonett s tím, že pro financování výstavby CNG stanic využívá jeho firma program Bonett CNG Outsourcing.

Co je program CNG Outsourcing?

"Vycházíme z faktu, že CNG je jednoznačně levnější palivo než klasická nafta či benzín. Spotřeba zemního plynu v kubíkách je přibližně rovna spotřebě nafty v litrech. Naším cílem je vyhledávat střední a větší vozové parky, kterým nabízíme plný outsourcing v podobě vybudování a provozování CNG infrastruktury na naše náklady. Pokud bych to měl zjednodušit, dokážeme touto formou dodávat našim partnerům CNG jako pohonnou hmotu, přičemž umíme garantovat jasně definovanou úsporu oproti současným nákladům na naftu," vysvětluje Holovčák. Jeho firma už je řadu let lídrem v segmentu budování plnicích stanic v České republice i na Slovensku.

Čtěte také - Jak financovat výstavbu CNG stanic

Příkladem mohou být obří projekty pro Pražské služby a Dopravní podnik Brno s nejvýkonnější CNG stanicí ve střední Evropě či CNG stanice pro autobusové dopravce v Táboře, Jihlavě, Banské Bystrici, Trnavě a Úpici. Samostatnou kapitolou je pak budování a provozování vlastní sítě veřejných CNG stanic, která je největší v České republice.

V současnosti je v České republice přes 8000 vozidel na CNG a motoristé mají k dispozici celkem 76 plnicích stanic na stlačený zemní plyn.

Během posledního roku bylo v České republice otevřeno tolik CNG veřejných stanic, kolik se předtím otevřelo za celých pět let. V lednu loňského roku (2014) bylo v ČR 50 veřejných CNG stanic, za jeden rok jich přibylo 26. Celkem 33 veřejných CNG stanic z celkového počtu 76 (tj. 43 %) postavily plynárenské společnosti. Z nich dnes nejvíce stanic provozuje v ČR společnost VEMEX (12), dále RWE Energo (9), E.ON Energie (7) a Pražská plynárenská Správa majetku (5).

Mapa CNG stanic v ČR

"Během příštích dvou let přibudou další stanice, a tak se dostaneme na 150 stanic na stlačený zemní plyn CNG a v roce 2016 už budou v ČR otevřeny i první LNG stanice na zkapalněný zemní plyn," říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS). Oproti tomu klasických čerpacích stanic bylo v ČR v pololetí roku 2014 téměř 7000 a rovněž jich stále přibývá, i když už jen pomalu, neb trh je nasycen.

Světlík: stát hází CNG klacky pod nohy

Šéf Vítkovic Jan Světlík na konferenci Pro-Energy Con konstatoval, že stát hází rozvoji CNG jen klacky pod nohy, klade různé administrativní překážky. Povolování jedné plnicí stanice například trvá zhruba 10 let. Vítkovice loni otevřely 10 veřejných plniček a tento rok dvanáct. "Oceňujeme spolupráci s Benzinou, vesměs jsou naše plnicí stanice umístěny v rámci jejich čerpacích stanic," řekl Světlík.

Do konce roku 2016 by ČR měla mít 150-160 plnicích stanic. Podle Jiřího Šimka ze společnosti E.ON počet plniček v ČR roste v souladu s nárůstem vozového parku na CNG. "A je dobře, že ČR šla tímto směrem, nikoliv opačně jako v Rakousku a Německu. Tam nejdříve nařízením státu, za jeho podpory a bez řádné analýzy trhu, postavili síť plniček, v každé zemi kolem tisíce, dodnes jsou prázdné, protože tento počet neodpovídá počtu vozů na CNG," řekl Šimek.

Na obzoru je nové plynové palivo

Vedle stlačeného zemního plynu se začneme na našich silnicích také brzy setkávat s vozy na zkapalněný zemní plyn (LNG). V Česku bude brzy postavena alespoň jedna čerpací stanice na zkapalněný plyn. Stát by měla v Praze, nebo jejím blízkém okolí. "Bude na to vytvořen dotační titul," zdůraznil Eduard Muřický z Ministerstva průmyslu a obchodu, že financování nechce stát nechat jen k tíži firem. Prosperita této čerpací stanice nemusí ze začátku být tak zřejmá, protože auta na LNG v Česku zatím nejezdí. Předpokládá se, že výdejní místo pro LNG by ze začátku využívali především zahraniční dopravci s těžkými nákladními auty. Zájem postavit čerpací stanici na LNG už oznámila společnost Vemex a také E. ON.

"Do pěti až deseti let by se měl LNG v ČR začít využívat velmi výrazně, a to zejména pro nákladní dopravu. Ve střednědobém horizontu budou vozidla dálkové přepravy, tedy kamionové dopravy na LNG, velmi rychle přibývat, protože tam jsou úspory opravdu markantní a návratnost velmi krátká," říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS.

Strategie pro čistá paliva

Evropský parlament schválil loni návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, kterou mu předložila Evropská komise. Od roku 2020 by na trhu Evropské unie mělo dojít k dramatické změně infrastruktury pohonných zdrojů pro automobily, jakož i dostupnosti vozidel na alternativní pohon. Směrnice stanoví konkrétní požadavky na členské státy EU k zavedení vnitrostátních rámců politiky pro tržní vývoj alternativních paliv a pro vytvoření minimální infrastruktury pro alternativní paliva, včetně zavedení společných technických specifikací. Na prvním místě směrnice stanoví minimální povinnou infrastrukturu pro elektřinu, vodík a zemní plyn (CNG a LNG), která má klíčový význam pro přijetí alternativních paliv spotřebiteli (zavedení na trh) a pro další rozvoj a využití těchto technologií v odvětví. Směrnice konkrétně stanoví požadavek, aby každý členský stát EU zřídil minimální počet dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, přičemž 10 % z nich má být veřejně přístupných.

Na základě vnitrostátních cílů pro elektrická vozidla, které již byly v mnoha členských státech stanoveny, a s využitím extrapolace na celkový počet očekávaný pro celou Unii, definuje pro každý členský stát minimální počty. Elektrická vozidla budou dále potřebovat alespoň dvě dobíjecí stanice na vozidlo k dispozici pro plné dobití a určitý počet veřejně přístupných dobíjecích stanic pro doplňkové dobití, aby byly překonány obavy z nedostatečného dojezdu.

Stávající vodíkové čerpací stanice, jež byly dosud vybudovány v rámci demonstračních projektů vodíkových vozidel, se mají doplnit, aby byl možný provoz vodíkových vozidel na celém území členského státu EU a rovněž se umožnil jejich provoz v celé Unii. Sloužilo by to jako základ pro případné pozdější vybudování celoevropské sítě. Pro vodíkové čerpací stanice se mají zavést společné technické specifikace. Pokud jde o čerpací stanice s LNG, mají se postavit v rámci základní transevropské dopravní sítě (TEN-T) ve všech námořních a vnitrozemských přístavech a s maximálními možnými rozestupy na dálnicích. Pro čerpací stanice s LNG a také pro čerpací stanice s CNG pro motorová vozidla se mají zavést společné technické specifikace. Čerpací stanice s CNG se mají vybudovat v rozsahu nutném k tomu, aby byl možný provoz vozidel na CNG v celé Unii.

Rozšíření elektromobilů závisí na ceně ropy

Elektromobil je ideálním prostředkem pro městské prostředí, kde bývá dostatek dobíjecích stanic či alespoň elektrických zásuvek a kde nezhoršuje kvalitu ovzduší. Tolik teorie. Na silnicích se však s používáním elektromobilů ve firemních vozidlech prakticky vůbec nesetkáme. Proč?

Před několika lety odborníci hovořili o velkém potenciálu elektromobilů, v současnosti je však znát jisté "vystřízlivění". Zatímco v sousedním Rakousku bylo v loňském roce zaregistrováno 1645 elektromobilů, v Česku to bylo jen 222 (tj. 0,1 % celkového trhu). To je sice šestkrát více než počet v ČR registrovaných elektromobilů v roce 2013, je však otázkou, kolik z registrovaných elektrických aut v ČR bylo následně vyvezeno do zahraničí. Důvodů slabého zájmu o elektromobily je několik, ale tím velice aktuálním je nízká cena ropy. Ta poklesla, stejně jako následně u benzinu a nafty, o více než polovinu. Pro firmy je u elektromobilů limitujícím faktorem zatím stále nedostatečný počet dobíjecích stanic v Česku. Sice poměrně rychle přibývají, těch veřejných je v současnosti zhruba 80. Pro firemní vozový park představuje výrazné omezení také několikanásobně nižší dojezd na jedno dobití ve srovnání s benzinem nebo naftou. Ten se navíc nezvyšuje tak rychle, jako se předpokládalo.

Hlavními tahouny rozvoje elektromobility jsou v Česku i ve světě energetické firmy, které se snaží auta na elektřinu prosadit do firemních vozových parků. Příkladem může být strategie společnosti E.ON, která elektromobily bezplatně zapůjčuje ke zkušebnímu provozu například potravinářské společnosti Madeta nebo pražské zoo.

Podobně postupuje skupina ČEZ,. "Do našeho projektu rozvoje elektromobility se zapojilo více než 50 partnerů a stále přibývají další," uvádí Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ve společnosti ČEZ. Ten doposud zprovoznil přes 40 veřejných dobíjecích míst, což je ze všech energetických firem nejvíce. "Do konce roku máme v plánu vybudování dalších desítek veřejných dobíjecích stanic v souladu s projektem, především rychlodobíjecích stanic. Rádi bychom se dostali na 100 až 120 stanic," hovoří o plánech Chmelík. Pořizovací cena jedné rychlodobíjecí stanice je cca 600-900tisíc dle typu. Návratnost počáteční investice je nyní cca 10 let.

Zdroj: iHNED.cz
Autor: Alena Anděrová

Komentáře k článku

K tomuto článku nejsou vloženy žádné komentáře.

Komentář odešlete stisknutím tlačítka <enter>.