K Černému moři na CNG

Naším společníkem byl nejnovější přírůstek do naší CNG flotily VW Caddy 2.0 CNG ECOFUEL. Vyrazili jsme v neděli 27.7. 2014 večer  z Českých Budějovic, kde jsme se naplnili. Naším cílem bylo bulharské pobřeží s tím, že jsme, vzhledem k naší domácky vyrobené ložní úpravě vozu, hodlali odpočívat a cestou navštívit i jiné turistické cíle. První zastávkou na naší cestě bylo Stockerau v Rakousku, klasická rakouská OMV – nonstop otevřená. Plnili jsme zde již po 172 km, abychom se vyhnuli plnění v Gyoru, který vždy měl nepříznivou otevírací dobu – dnes má jen ve všední dny 6-18h.

Pokračovali jsme přes Vídeň do Szegedu. Na rakousko- maďarských hracích jsme zakoupili dálniční známku za 4780 HUF, najeli na dálnici a sjeli v Szegedu. Do Szegedu jsem dorazili v 2:45 ráno. Szegedská plnička nás opět (na rozdíl od např. záhřebské, kde jsme si zvykli na časté poruchy a nefunkční provoz) nezklamala. Noční provoz szegedské plničky funguje- jen je potřeba jít vzbudit do budky obsluhu stanice. Dále je důležité vědět, že berou pouze cash. Tlak v plničce není nejlepší a horší kvalitu maďarského plynu poznáte po sešlápnutí plynového pedálu – prostě netáhne. Po naplnění jsme zalehli před nedalekým Intersparem do Caddy, domácky zvaného Kaďák, a spali jsme až do 6:00.

Ráno nás čekala cesta na maďarsko – srbské hranice, kde nás přivítala dvouhodinová nehybná kolona (po bližším prozkoumání jsme objevili,že maďarští celníci pijí kávu před celními budkami, asi mají silné odbory). Za hranicemi jsme vypálili ve směru Bělěhrad, zde jsme se, v obavě z ranní špičky, vyhnuli plničce v centru a zvolili si raději plničku na obchvatu na Ibarské magistrále. Plnička je dobře dostupná a označená, překvapuje nás její západoevropský ráz. Je zde market, WC a dá se údajně platit kartou – což zrovna nefunguje, a tak zvoníme eury. Opět je zde nižší tlak. Celá cesta po srbské dálnici byla bezproblémová, fungují zde mýtné brány a povrch je ucházející. Většina OMV na srbských dálnicích má sprchy, pokud není sprcha značená na poutači, většinou se stačí poptat obsluhy, která vykouzlí klíček od čistého a bezplatného osvěžení.

Po naplnění jsme se vydali směr Niš, plničku jsme našli lehce. Je malá, ale sympatická. Stejně jako na většině balkánských plniček přiskočila ochotná obsluha, aby nám naplnila. Z Bělehradu do Niše jsme ujeli 250 km. Vzhledem k tomu, že se nám zdálo, že převod obsluhy stanic z dinárů na eura je jaksi mimo současný kurz (samozřejmě v náš neprospěch), vyměnili jsme nějaká eura za dináry v důvěře, že se nám ještě budou hodit. S přihlédnutím k připozdívající se hodině jsme chtěli na srbských hranicích s Bulharskem spočinout v kempu, ale protože jsme ho netrefili a byli líní se vracet, rozjeli jsme se rovnou na bulharskou čáru. Hranice jsme překročili bez potíží, na to, že jsou Bulhaři v EU si s nečlenského Srbska, nic moc nedělají. Boudy s nápisem „viněta“ překvapivě dálniční známku neprodávaly, na radu bulharského celníka jsme ji opatřili na první Shellce za 25 leva.

Po překročení bulharských hranic naše cesta směřovala do Sofie. Radost z avizovaných skvělých bulharských dálnic se nekonala, všude samý výkop a kolona, ale alespoň bylo vidět, že na tom někdo maká. V Sofii jsme neplnili, ale přejeli do Samokova, kde jsme strávili noc se záměrem vystoupit druhý den na horu Jestrebac. Čekalo nás ovšem zklamání v podobě nefunkční lanovky (lanovka nerabotuje v pondělí a úterý), a tak jsme natankovali na místní plničce a vydali se směr Burgas. Plnička v Samokovu je dobře značená a bere karty, tankovali jsme po 253 km.

Naším dalším plnicím cílem byla Stara Zagora, nájezd na dálnici byl ovšem tak smutně značen, že jsme se v poledne hodinu motali okolo, než se nám podařilo na ni najet.  Kvalita dálnice byla otřesná – a to doslova. Co mohlo, tak v kufru hrkalo a zvonilo. Po tankování na celkem příjemné starozagorské plničce jsme navštívili thráckou hrobku v Kazanluku a pospíšili směrem na Burgas. Před pobřežím se kvalita dálnice jako mávnutím kouzelného proutku zlepšila.

V úterý odpoledne jsme dorazili na pobřeží Černého moře – do  Burgasu. V Burgasu je plniček několik (nejsnazší je trefit tu na centrálním kruháči naproti McDonaldu), ovšem dál na jih už žádná plnička není. Během naší dovolené jsme navštívili několik bulharských letovisek. Pokud Vás zajímá, jak tato střediska hodnotíme, kde se nám líbilo, kde ne, a zda se vydat do Buhlarska raději než do Chorvatska, můžete si přečíst náš cestopis na http://www.turistika.cz/cestopisy/bulharsko-autem-na-cng-2014

Na zpáteční cestě jsme vynechali Samokov a Niš a natankovali bez problému v Sofii přímo vedle velkého nákupního centra. V Bělehradě jsme zvolili také plničku v centru (Omladinskih brigada) především z nutnosti zakoupit proviant na cestu v blízkém a ozkoušeném marketu Roda. Pokud jste v Bělehradu ještě nebyli, doporučujeme malý a příjemný kemp Dunav, díky kterému můžete strávit den nebo dva poznáváním krás Bělehradu za sympatickou cenu.

Postřehy pro plynaře

• Dojezd Caddy se i při zapnuté klimatizaci (bez znatelného snížení výkonu vozidla) pohyboval kolem 500 km. I přesto jsme tankovali s vyšší frekvencí. Zkušenost totiž radí, že na Balkáně se co chvíli něco rozbije a než se sežene někdo, kdo to opraví, může to pár dnů trvat. Několikrát nás takto vypekla plnička v Záhřebu. Kdo máte dojezd na benzínovou nádrž 100km, dovedete si představit, jak úmorná je cesta po dálnici, kdy každou hodinu vystojíte frontu na v benzínce a cmrndáte si do nádržky.
• Lepší je vyměnit na místní měnu plniček, které hodláte použít. Většinou Vám vezmou eura, ale přepočítávají to nějak podezřele a to samozřejmě tak, že to vyjde výrazně líp jim než Vám.
• V Bulharsku berou v pouze leva, ale většinou lze platit i kartou. Tlak plynu je v pohodě.
• Protože máme již několikáté auto na CNG, doporučujeme všem, kteří mají dojezd na CNG okolo 300 km, raději kápézetku v podobě kanystru s benzínem, nikdy nevíte, kdy se bude hodit.
• S ventily a redukcemi naprosto problém nebyl – obsluha stanice si se vším poradila.
• Celkem ujeto včetně výletů 3 971 km (100% na stlačený zemní plyn), náklady na CNG tam i zpět 5479,-, poplatky za mýto celkem 2 153,- .

Plynu zdar,

Zuzana a Jiří Járovi