Reálný potenciál biometanu pro dopravu

pátek, 31. července 2020, 22:52

Národní klimaticko-energetický plán České republiky počítá s výrazným zapojením biometanu v dopravě jako příspěvkem ke snižování produkce skleníkových plynů. Aby ČR splnila cíle, ke kterým se v rámci EU zavázala, bude muset využívat více než polovinu bioplynu vyrobeného ve stávajících bioplynových stanicích (BPS) pro upgrading na biometan, který bude dále vtlačován do distribuční sítě zemního plynu a využíván pro klasické CNG dopravní technologie. Tím by bylo možné pokrýt aktuální spotřebu CNG v plné výši (cca 80 mil. m3). Navíc bude zapotřebí vystavět nové biometanové stanice, aby se produkce navýšila o dalších 200 mil. m3 do roku 2030.

Pro všechny tyto producenty je nutné zajistit vhodné vstupy, tedy odpadní biomasu, bioodpad a vedlejší zemědělské produkty, protože biometan uplatněný v udržitelné dopravě musí být vyráběn z těchto surovin, nikoliv z cíleně pěstovaných zemědělských plodin. Naplnění plánu závisí také na dalších předpokladech, kterými jsou technická a ekonomická způsobilost bioplynových stanic či navyšování podílu CNG technologií v dopravě. Ne všechny BPS jsou umístěny tak, aby se ekonomicky rentabilně mohly napojit na distribuční síť zemního plynu (vysokotlak), tedy aby byly umístěny ve vzdálenosti do 2 km (výjimečně až do 5 km) od plynovodu, a nejsou známy konkrétní podmínky pro jejich přeměnu na výrobny biometanu.

Projekt Podmínky reálného uplatnění biometanu v dopravě (CK01000131), který za podpory Technologické agentury ČR realizuje Česká bioplynová asociace ve spolupráci se spolkem Ekoport, se zaměří na překonání bariér, a to v několika krocích:

Mapování dostupnosti vhodných substrátů pro vybrané BPS, které mají potenciál pro produkci a vtlačování biometanu, v dostupné vzdálenosti (optimálně do 20 – 30 km od stanice), a to na základě plánů odpadového hospodářství, vykázané produkce bioodpadů a odpadní biomasy, modelování prostřednictvím IS RESTEP (www.restep.cz), případně dalšího místního šetření. Současně budou zkoumány vlastnické vztahy k uvedené biomase/bioodpadům a případné legislativní a obchodně-právní překážky v jejím využití pro výrobu biometanu.
Mapování konkurenčních zpracovatelských kapacit, jimiž jsou především BPS nevyužitelné pro biometan a kompostárny, dále zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů, různá energetická zařízení na biomasu, spalovny a skládky. Bude zkoumána také dlouhodobost odběratelsko-dodavatelských vztahů (pokud budou dostupné informace) a vlastnické vztahy, resp. strategické plány těchto konkurentů.
Tvorba lokálních bilancí vhodných vstupů pro jednotlivé případy. Zároveň budou shromažďovány technicko-ekonomické a legislativní podmínky pro přechod stávajících vybraných BPS na biometanové – zejména reálnost napojení na distribuční síť zemního plynu (konkrétní vedení, vlastnické vztahy k pozemkům), ekonomika tohoto napojení, technický stav výrobny bioplynu (plán rekonstrukcí) a strategické plány vlastníka výrobny.
Finálně budou získané údaje sestaveny do specializované databáze přístupné veřejné správě a dalším subjektům. Bude zpracována i specializovaná mapa s odborným obsahem, která shrne bilanci vhodných vstupů do podoby označení výroben bioplynu od těch s nejvyšším potenciálem výroby biometanu, až po nulový potenciál. Mapa bude rovněž obsahovat informaci o celkovém potenciálu odpadní biomasy/bioodpadů pro umístění případných nových výroben biometanu v koridorech podél vysokotlakých distribučních plynovodů. Během celého řešení budou sbírány podněty, které následně vytvoří Katalog bariér a slabých míst pro využití biometanu v dopravě, a to společně s navrhovanými řešeními jednotlivých problémů.

O výsledky projektu je živý zájem. Jedním ze subjektů, které by využily výstupy, je skupina Bonett: „Zajímají nás především konkrétní údaje k jednotlivým bioplynovým stanicím, pro něž jsme pak schopni následně v rámci investičního záměru zajistit jak finanční vstup, tak potřebné technologie“, potvrzuje Václav Holovčák z Bonettu.